Mám odejít, nebo zůstat ve vztahu? Když se v té otázce točíte pořád dokola

Mám odejít, nebo zůstat ve vztahu? Jednou máte pocit, že už je rozhodnuto. Druhý den si zase nejste jistá. A čím víc o tom přemýšlíte, tím méně víte.

Vanda patřila k ženám, které si po rozvodu vybraly jiný typ muže než byl ten první. Byla ráda, že se vypořádala s rozchodem s mužem, o kterém se domnívala, že bez něj nemůže žít, a našla muže, se kterým se cítila opravdu bezpečně.

Zamilovala se.

A i když už od začátku vnímala rozdíly v jejich povahách, věřila, že je zvládne a začne žít život, po kterém toužila. Kamarádky ji povzbuzovaly. V jejich očích byl ten muž pro Vandu tím vysněným princem z pohádky.
 
Tak za ním odešla do jiného města. Nastěhovala se do jeho domu. Setkávala se s jeho dětmi. Poznávala jeho rodinu.

Navenek se zdálo být všechno v pořádku. Mnozí jim jejich vztah dokonce záviděli. Ale za zavřenými dveřmi probíhaly náročné rozhovory. Jiný styl uvažování. Jiná komunikace. Jiné potřeby. Jeden jako voda, druhý jako oheň.

Rozpory narůstaly. Ale vztah byl poměrně čerstvý. A nebylo jim už dvacet. Věděli, co chtějí, a hledali způsob, jak se k tomu dostat.

Vanda přišla v okamžiku, kdy už nevěděla, jak dál.

„Mám zůstat, nebo odejít? Nevím,“ řekla mi.

Byla unavená z toho kolotoče myšlenek. Unavená z vlastní nejistoty.

V hlavě jsme našly přesvědčení: „Musím to zvládnout.“ A hned pod ním další: „Musí to přece nějak jít.“ Vanda měla dobrou vůli. Její partner také. Oba se snažili najít způsob, jak spolu být. Jenže samotná snaha někdy nestačí.

Šly jsme tedy hlouběji.

V srdci jsme narazily na hluboký žal. Tolik snahy, tolik víry, tolik naděje – a přesto se jim nedařilo najít cestu, na které by jim spolu bylo dobře.

A tam jsme narazily na něco, co Vanda vlastně dávno věděla, jen si to nechtěla úplně připustit.

Její důležité potřeby v tom vztahu zůstávaly nenaplněné.

Nešlo už jen o jiný způsob komunikace nebo rozdílné povahy. V některých věcech, které pro ni byly ve vztahu opravdu podstatné, se s partnerem jednoduše nepotkávali.

A Vanda to věděla.

Jenže hned vedle této pravdy stál strach.

Co když odejdu a zůstanu sama?

Po zkušenosti z předchozího vztahu pro ni nebyla představa dalšího odchodu vůbec jednoduchá. A právě proto se tak dlouho držela vět „Musím to zvládnout“ a „Musí to nějak jít“.

Najednou jsme se tedy nedívaly jen na otázku, zda má odejít, nebo zůstat ve vztahu.

Dívaly jsme se také na to, co jí brání vzít vážně to, co už sama o svém vztahu ví.

Když jsme se podívaly na to, co Vanda od partnerského vztahu skutečně potřebuje, začal se před ní skládat velmi konkrétní obraz. A zároveň začalo být zřetelnější, v čem se její současný vztah od tohoto obrazu zásadně liší.

Otázka „Mám odejít, nebo zůstat?“ tím nezmizela.

 Ale přestala být otázkou, ve které byla Vanda bezmocně uvězněná. Začala mnohem jasněji vidět, co ve vztahu skutečně potřebuje, co v něm dlouhodobě nemá a co jí brání udělat rozhodnutí, které by bylo opravdu její.

Už nemusela sama sebe přesvědčovat, že to „musí nějak jít“. Nemusela svou pravdu přehlušovat strachem, že když odejde, zůstane sama.

Mohla se konečně začít ptát jinak:

Co je pro mě opravdu to správné?

A právě odtud se mohla rozhodnout.

Ne z paniky.

Ne z povinnosti.

Ne ze strachu, že něco nezvládla.

Ale sama za sebe.

A právě to je v podobné situaci ten nejdůležitější krok.

Ne mít okamžitě dokonalou odpověď. Ale znovu se dostat k místu v sobě, ze kterého dokážete poznat, co opravdu chcete – a mít odvahu podle toho jednat.

Pokud se v podobné situaci nacházíte i Vy a máte pocit, že se v otázce „odejít, nebo zůstat ve vztahu?“ už jen točíte v kruhu, může být užitečné podívat se na svou situaci ještě z jiné vrstvy.

Právě k tomu slouží Energetické čtení – společně se podíváme nejen na to, co se ve vztahu děje, ale i na to, co je pod tím a co Vám může bránit vidět vlastní situaci jasněji.

První krok je jednoduchý – objednejte se na renatasafrova.cz.